Pár odpovědí na otázky pro Maminku

18.04.2019

Pokud Vás zajímá, jak jsem odpověděla na otázky o životě před a po porodu od Michaely Láchové z časopisu Maminka (vyšlo v čísle 5, 2019), čtěte níže.

  • Hodně maminek říká, že se cítí být po čase na mateřské jako v pasti. Že je provází stereotyp a občas v koutku duše touží po svém "starém" životě. Zároveň by ale neměnily, protože svoje dítě zbožňují nade všechno na světě. A v této fázi se proto za tyhle pocity navíc cítí provinile. Máte nějakou radu, jak z takové situace, z téhle tak trošku "války světů" ven?

  • Pocity izolace a stesku po "starém životě" jsou běžné a ve své praxi se s nimi setkávám často. A říkám si, že by bylo vlastně divné, kdyby se nezastesklo, vždyť i před dětmi to byl váš život. Navíc péče o malé miminko může být skutečně velmi náročná. Ne všechny mámy se s dětmi doma cítí plně seberealizované. A s tím, jak milují svoje děti to souvisí pramálo.

  • Na to jak ven z "války světů" se nabízí dvě doporučení, fungovaly mně a myslím, že fungují i ostatním matkám.

  • První je, jak se dostat ven z pasti. Družte se s jinými matkami. Mateřství, kromě dětí a lásky k nim (a spousty jiných emocí), přináší i něco, o čem jsem před porodem neměla tušení. Přináší obrovské pochopení a solidaritu jiných matek, ochotu podpořit, pomoci a především posdílet zkušenosti, zanaříkat si, zanadávat. Proto se nebojte oslovit sympatickou matku, kterou někde potkáte, aktivně napsat, na sociální síti, ve skupině, která je vám blízká, že hledáte mámu, co bydlí poblíž a řeší podobné věci. (A klidně se s ostatními matkami můžete bavit i tom, že vám chybí život před dětmi.) Nebojte se rodinných center, jsou i místa, kde je možné být s dětmi a sportovat. Pravidelná návštěva různých "zpívánkoříkánkotanečků" s dětmi umožní postupně poznat maminku stejné krevní skupiny.

  • Matky potřebují jiné matky a děti potřebují jiné děti, vše je pak jednodušší.

  • Druhé doporučení zní: "Snažte se uchovat si ze starého života alespoň něco a snažte se to začít dělat, co nejdříve to půjde."

  • Často se na Sdílecí a podpůrné skupině pro matky nebo na workshopech, které lektorujeme, kde mámy řeší svoje pocity a nejvíce vztek, setkáváme s tím, že ženám velmi chybí koníčky, které dělaly před otěhotněním. Často se jedná o sportovní aktivity, ke kterým se ženy vrací, protože potřebují zábavné fyzické vybití, není také výjimkou, že si ženy najdou nové kreativní koníčky, u kterých rády relaxují.

  • Zkuste přijmout, že se vám může stýskat, že je to normální, promluvte si s blízkými o tom, co vám chybí, zapřemýšlejte, co do svého života potřebujete zpět, co půjde zrealizovat, kdo vám může pomoci, kdy a jak.

  • Mnozí odborníci radí, že je dobré pravidelně na chvíli "vypnout od rodiny" a věnovat se jen sama sobě. Máte stejný názor? A pokud ano, proč je to podle Vás důležite?

  • Myslím, ze nejdůležitější je, aby, si žena dokázala říct sama sobě, co by ona sama potřebovala. Může si říct: "ano, souhlasím s tím, věnujte se pravidelně jen sama sobě", ale pokud to žena nepřijme za vlastní, že čas sama pro sebe skutečně potřebuje a dovolí si ho dopřát, nic se nestane.

  • Matka by si ideálně měla čas bez rodiny užít a netrpět u toho a neužírat se starostmi. Zároveň bývají mámypřekvapené, že jejich krátkou nepřítomnost blízcí zvládli lépe, než čekaly. Proto je fajn, pokud žena může říct, že už je čas kdy, potřebuje čas bez rodiny, nebo naopak více času, kdy bude rodina pospolu.

  • Sebepéče je jeden z velmi důležitých aspektů rodičovství, na který by rodiče měli dbát. Děti se skutečně učí nápodobou, proto tak, jak se staráme o sebe, ukazujeme dětem, jak se mají o sebe starat ony. Uspokujujte potřeby svých dětí, ale nezapomínejte na sebe! Zkuste se někdy postavit na první místo. Přijde mi přínosné, když rodiče mluví o svých pocitech, potřebách a fyzickém stavu. Říct nahlas a pak to udělat - mám hlad - najím se, cítím se unavená - odpočinu si, potřebuji být chvíli sama - dopřeji si to, vidím jako základ.

  • Tím, že děláme něco pravidelně, odcházíme z domova, pravidelně se vracíme, dopřáváme dětem pobyt s jinými lidmi, dáváme jim důvěru, že to zvládnou, toho také hodně ukazujeme.

  • Věnovat se sama sobě může být pro každou matku něco jiného, pro jednu je to jít do kina, pro druhou ke kadeřnici, na kosmetiku, zaplavat si, číst si knihu, spát, v klidu si vypít kávu, potkat se s kamarádkou na víno, pracovat... u některých žen se to pojí s jejich životem před dětmi, u některých třeba s novými věcmi, ale pomáhá jim to udržet si samu sebe, vidět se i jinak, než jen jako matku.

  • Může to být odpočinkové, energetizující, úlevné... Pro mě je hodina a půl na józe jednou týdně jako pobyt v oáze klidu, kdy poslouchám instrukce, soustředím se jen na svůj dech a tělo. Po józe se na svoje děti těším, vítání je krásná věc, navíc to funguje jako prevence mého přetížení, vzteku a rozčilování se.

  • Stejně důležitě vnímám i čas, kdy by měli být partneři spolu bez dětí a občas jít zase na rande. Partnerský vztah také potřebuje péči.

  • Myslíte si, že právě mateřská, potažmo rodičovská dovolená je vhodné období pro změnu, co se týče osobního rozvoje?

  • Myslím, že je to odvislé od konkrétního rodiče. Pro někoho by mělo být mateřství, alespoň ze začátku, opřeno o stabilní jistoty. Tedy brát z toho co mám a nesnažit se to moc měnit. Na druhou stranu je porod a mateřství tak přelomové období, které nás často konfrontuje se sebou samotnou, že zabývat se svým sebepoznáním a rozvojem se přímo nabízí. Hojně se setkávám s tím, že mámy samy popisují, že vnímají něco jinak, než to vnímaly před narozením dítěte, cítí emoce, které neznají, překvapuje je jejich chování a chtějí to prozkoumat a měnit.

  • Často také slyšíme, že chtějí vychovávat děti odlišně, než jak je vychovávali jejich rodiče. V tento moment je skutečně přínosné, začít řešit sebe: jak to mám, jak to chci, co potřebuji, kde jsou moje limity, co cítím, kde to cítím, jak to poznám, jak to projevuji, jak o tom mluvím... pokud známe a respektujeme sebe, jsme autentičtí, může se nám dařit vyjet ze zajetých kolejí, tedy ze vzorců, které si neseme z naší minulosti.

  • Z mé zkušenosti je péče o sebe pomocí osobního rozvoje, konzultace nebo psychoterapie velmi přínosná, protože rodičovství nás dostává do situací, které jsou náročné, vyvolávají v nás emoce, se kterými si nevíme rady a reagujeme jinak, než bychom chtěli. Nemusíme se úplně hroutit, cítit "vyhoření" v mateřství, abychom vyhledali podporu odborníka či seberozvojovou aktivitu. V podstatě čím dříve, tím lépe.

  • Samozřejmě najdeme i osobní rozvoj, který se netýká přímo rodičovství. Tady bych doporučila dát na vlastní intuici, vyslechnout vnitřní hlas a rozvíjet se.